Digitální kino

 

 

V roce 2002 byla založena organizace DCI (Digital Cinema Initiatives) šesti hollywoodskými společnostmi (Paramount Pictures, Sony Pictures Entertainment, 20th Century Fox, Universal Studios, The Walt Disney Company a Warner Bros.), které o tři roky později  doplnila ještě sedmá MGM. 

Uvedená organizace přijala výše zmíněnou specifikaci, ve které jsou uvedeny podmínky, které kino musí splnit, aby mohlo být považováno za digitální a mohlo promítat nejnovější filmy.

Celý digitální systém se zjednodušeně řečeno skládá z kinoserveru, projektoru a zvukového systému.

Kinoserver si můžete představit jako počítač s Windows 7 vybavený softwarem pro správu, přehlávání .... filmů.

Kinoserver Qube XP-D series 2

 

Projektor je asi nejnákladnější věc celého kina. Pořizovací cena nového projektroru se pohybuje v řádech stovek tisíc korun. Musí mít odpovídající výkon, aby dokázal usvítit vzdálenost k promítacímu plátnu. Výkon takového projektoru se pohybuje kolem 10000 lm. A samozřejmě musí umět zobrazit obraz s patřičným rozlišením.

Projektor Barco DP2K-Sx

Každý to asi zná z domácího kina, když si pustí film z DVD a potom z Blu-Ray. Nejvyšší rozlišení u DVD je 720x576 (576i/p), u Blu-Ray je nejvyšší rozlišení 1920x1080 (1080i/p), označované taky jako full HD.

U kinoprojektorů je rozlišení trochu odlišné. Označuje se jako 2K, 4K, 8K.... U 2K je rozlišení 2048x1080, u 4K 3840x2160, u 8K 7680x4320.

Takže zatímco rozdím mezi full HD a 2K je minimální, u 4K by mělo být už vidět. A  aby to nebylo všechno, přidává se k rozlišení ještě počet snímků za sekundu, tzv. fps (frame per second).

U současných filmů to může být i 60 fps. Třeba film Hobit je točen s fps 48. Divák vidí daleko víc věcí než u fps 24 (25)

Se zvukem je to obdobné. Kažý určitě zná pojmy jako dolby stereo, dolby surround, dolby digital a jejich konkurenta DTS. U obrazu tedy existuje standard DCI a u zvuku jsou to normy dolby digital a DTS.

A každý si určitě všimne, jak veliký je rozdíl mezi mono zvukem, stereo zvukem nebo  prostorovým 5.1, 7.1 zvukem.

Zvukový procesor Datasat AP20

Základem každého digitálního kina tedy je, že přenos filmu na plátno (obrazu i zvuku) probíhá digitálně.

Jaké jsou tedy výhody ditálního kina?

Tak především jsou to náklady na pořízení kopií a jejich následná distribuce. Je úplně normální, že v jeden den můžete vidět premiérový film třeba ve všech digitálních kinech. A tam kde to nejde, tak je to jen přístupem distributora ke konkrétnímu kinu.

Dále to je archivace. Kino může mít všechny odpromítané filmy ve své databázi a v budoucnu už jen požádá distributora o kód k promítání. Vše je jen otázkou místa.

Do budoucna se uvažuje (a možná to už i někde tak probíhá), že se filmy budou do kin distribuovat internetem. Chce to ale velmi rychlý internet.

Samozřejmá je i zatím dost dobrá ochrana proti kopírování - to je jeden z důvodů, proč musí kino splnit standard DCI.

Ale promítání filmů není jediná funkce digitálního kina.

Pomocí satelitů je možné zprostředkovat i přímé přenosy z různých koncertů, divadelních představení, sportovních přenosů, ale třeba i z udílení Oscarů.

A v poslední době i ve 3D (třeba závody F1).

Jedna z dalších výhod je i jednodušší obsluha, která se dá obstarat i na dálku.

Toto všechno je moc hezké, ale kolik to stojí?

Cena nové technologie včetně prostorového zvuku se šplhá ke 3,5 mil Kč. A bez DPH.

Dá se ovšem pořídit i tzv. repasovaná technilogie z velkých multikin, kde už přešli na novější technologii. Repasovaná technologie neznamená, že je stará a nevyhovující. Zejména projektory se vracejí zpět k výrobci, kde projdou kompletním servisem.)

Situace je ovšem taková, že kino, které neprojde modernizací, jednoduše zanikne. Stane se to i v Kynšperku? Jaký názor na to máte Vy?

Vaše názory můžete posílat na naší e-amilovou adresu mks@mkskynsperk.cz

 

Promítací kabina digitálního kina

 

Tento článek nemá vyčerpávajím způsobem popisovat technické vlastnosti digitálního kina, je pouze informativní pro ty, kteří neví,o co jde. Zároveň se nemíním přít se zastánci analogové technologie.

 Ing. Vladimír Palík, ředitel MKS